Podzimní sborový dopis 2025

„Pojďte ke mně, všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout.“ - Evangelium podle Matouše 11,28

Milí bratři a milé sestry, milí přátelé, 
začátek podzimu mi vždy přijde takové hektické období. Zvlášť pro děti školou povinné a jejich rodiče. Se všemi kroužky a aktivitami člověk pomalu neví, kde mu hlava stojí. Takže je sice trochu podivné hned po prázdninách už zase mluvit o odpo-činku, ale možná právě tady má své místo.

I s dětmi na náboženství jsme na téma odpočinku narazili. Právě si totiž vyprávíme o cestě pouští z otroctví za svobodou a o daru desatera. Svým způsobem je zvláštní, že přikázání o dni odpočinku dostávají zrovna na poušti, kde celkem nemají moc co na práci. Jen putují, učí se, pasou ovce.

Ono to však pro ně mělo podobný význam jako pro nás dnes. U těchto témat se dětí rád ptám: „Kdo pracuje od rána do večera, den co den, nikdy neodpočívá, všechny dny jsou pro něho stejné?“

Odpověď zní: Tažné zvíře, stroj, otrok.

A Boží lid byl otrokem. Jde za svobodou a tak se má naučit i odpočívat. Jeden den v týdnu prožít prostě jinak. Věnovat se něčemu jinému. Odpočívat. Věnovat se blízkým. Zamyslet se. Jít do kostela. A klidně bych dodal – jít navštívit ty, na které v týdnu není čas, jít se projít…
V Bibli je tento den označován přímo jako den sváteční. 

Jednou jsem kázal, že když to jinak nejde, může to být kterýkoliv den v týdnu. Někdo má směnný provoz a prostě si v neděli volno neudělá. Ale mohl by (a měl by) aspoň jindy. V zásadě si za tím stojím pořád. Akorát mi postupem času došlo, že „kterýkoliv“ často rovná se „žádný“. Zkrátka není vůbec špatné, když ten den volna je napevno dán, nezapomene se na něj, a máme ho všichni stejně. Můžeme se pak totiž třeba i potkat. V kostele, v lese,… Právě i s těmi, s kterými se v týdnu čas potkat nemáme. To vůbec není špatné.

Ostatně ono ani to Boží stvoření ve skutečnosti nejede od nevidím do nevidím. Zrovna podzim je čas, kdy se i příroda ukládá k odpočinku. I sad a pole dostanou příležitost načerpat nové síly. Mají na to celou zimu. Ale vzhledem k tomu, jak s těmito Božími dary zacházíme, je to kolikrát pořád ještě málo. A tak výzva zní nejen „odpočívej“ ale také „dopřej odpočinek“.

Nás tímto časem každý rok provází slavnost Díkčinění. Právě před tím, než se příroda uloží ke spánku si připomínáme dobré Boží dary - že máme co do úst, je z čeho živit naše tělo. Můžeme v klidu spočinout. Slavíme krásu a štědrost Božího stvoření.

Ale zároveň si připomínáme ty, kdo žijí v nedostatku. Tak aby i oni mohli odpočinout od hladu, strachu, bezpráví… Aby ani druzí nemuseli být otrokem. Součástí našeho odpočinku a naší slavnosti je tak solidarita a štědrost k druhým, potřebným, ohroženým. Vždyť jednou z věcí, které se Boží lid na cestě pouští za svobodou musí naučit, je i starost o druhé, zodpovědnost.

Tak přeji dostatek odpočinku, času na sebe, na druhé, na Boha. Času pro radost, vděčnost i péči.

Benjamin Kučera

Zveme vás na sborová setkávání

• Díkčinění za úrody zemské se Svatou večeří Páně 26.10. od 9,00
• Nedělní bohoslužby - každou neděli od 9,00. Od listopadu již ve sborovém sále na faře.
• Rodinné bohoslužby - každou první neděli v měsíci. Kázání jsou přizpůsobena pro děti a hudební doprovod zpravidla zajišťuje sborová kapela. 
• Biblické hodiny - každou středu od 18,00
• Náboženství pro děti – každou středu od 16,00
• Konfirmandi – 1 za 14 dní ve čtvrtek od 16,30
• Setkávání předškolních dětí – termíny stále domlouváme
• První adventní neděle - 30.11. bohoslužby s vysluhováním svaté Večeře Páně.

Více info zde na stránkách. Na všechny programy jste srdečně zváni!

O hospodaření sboru

Milí bratři a milé sestry, milí přátelé,
Peníze jsou v církevním prostředí ošemetné téma. Zvlášť v našich zemích je církev automaticky podezřelá z hamižnosti (a leckdy právem). Nicméně i církevní práce něco stojí. Chceme vám k tomu poskytnout malé vysvětlení.

Výdaje

Veškeré náklady na provoz našeho evangelického sboru (opravy budov, energie, spotřební materiál i solidární, diakonické a charitativní projekty atd.) si hradíme sami.

Pouze na plat farářů přispívá stát, ale jak probíhá odluka církví od státu, každý rok se tento příspěvek snižuje, až roku 2030 skončí úplně. Chybějící prostředky musíme hradit z peněz poskytnutých členy sborů. Výnosy restitucí pokryjí jen malou část. A jiné zdroje církev nemá.

Už v současné době posílají sbory ČCE značnou část svých prostředků na tzv. personální fond, ze kterého je dorovnávána chybějící výše finančních  prostředků na zmíněné platy farářů. Výše odvodu se pohybuje podle velikosti daného sboru a náš sbor odešle pro tento rok za každého člena částku 500 Kč. Celková odesílaná částka za náš sbor na tento účel bude letos činit 374 000 Kč. A další roky poroste.

K tomu je třeba ještě připočíst výše zmíněné náklady na běžný provoz. Dohromady tak každý rok potřebujeme vybrat přes 750 000 Kč.

A v tom nejsou zahrnuty větší opravy budov (například střechy kostela), které nás dříve nebo později čekají! Musíme tedy myslet i na nějakou rezervu a část peněz odkládat stranou, abychom se mohli postarat o budovy, které pro nás za značných obětí postavili naši předkové.

Příjmy

Nemáme žádné vnější zdroje příjmů. Nedostáváme nic ze státního rozpočtu, restitucí ani podnikání. Prosečský sbor nevlastní ani žádné další budovy či polnosti, ze kterých by plynul příjem. 

Veškeré akce, které pořádáme, nejsou pojaty jako výdělečné, ale děláme je pro radost nám a jako službu veřejnosti. Jen u některých větších kulturních akcí (bál, koncerty,...) se pouze snažíme, aby nebyly prodělečné.

Drtivá většina peněz v našem rozpočtu tak pochází ze sbírek, darů a salárů našich členů, přátel a sympatizantů. Na odeslané dary vystavujeme potvrzení, takže je možné si tyto částky zahrnout do daňového přiznání.

Salár je pravidelný příspěvek členů církve někdy přezdívaný "církevní daň" (ale je zcela dobrovolný!). Každý přispívá podle své chuti a svých možností. Prosíme však, abyste zvážili přispívat alespoň tolik, kolik za každého člena sbor musí ročně odvádět.

Existuje i doporučená výše saláru 5% z příjmu každé osoby, která má příjmy. Ale uvědomujeme si, že různí členové církve mají různou finanční situaci a různé možnosti. Nikdo podle výše daru nebude hodnocen.

Přispívat lze jednorázově či pravidelně. Mnohým lidem se osvědčilo raději posílat menší částku každý měsíc.

Víme o tom, že mnozí členové, kterým velmi záleží na  tom, aby prosečský sbor fungoval jako doposud, přispívají značnými částkami. A vážíme si toho.

Jsme velmi vděčni za všechny dary a příspěvky!

Dosud se nám dařilo držet jakžtakž vyrovnaný rozpočet, ale náklady nám každý rok povážlivě stoupají, zatímco dary a salár spíše stagnují. Nepodaří-li se nám tento trend zvrátit, může se sbor během pár let ocitnout ve finančních potížích a bude ohrožena jeho budoucnost.

Odpovědné a veřejně dostupné hospodaření

Pokud vás zajímá, jak Prosečský sbor hospodaří a jak jsou využity vámi darované peníze, každý rok na sborovém shromáždění v březnu lze do hospodaření nahlédnout a vyjádřit se k němu.

Jak přispět?

    • Převodem na účet: 1143219389/0800 (do poznámky můžete určit na jaký účel má být váš dar použit)
    • Do sbírky při vycházení z kostela. 
    • Osobně našemu pokladníkovi.
    • online platba přes QR kod: