Svatá večeře Páně (v katolickém prostředí zvaná eucharistie) je jednou ze základních slavností křesťanských církví. Je jednou ze dvou svátostí uznávaných evangelickými církvemi (druhou je křest). Spory o pojetí a interpretaci Večeře Páně byly (a někdy stále jsou) zdrojem mnoha nedorozumění a nepřátelství. Dnes se snažíme spory překonávat, hledat společné formulace, které však zároveň nezkreslují to podstatné. Hlásíme se tedy k prohlášení Leuenberské konkordie.
Pokud by vás toto téma zajímalo více, můžete číst například zde.
V našem sboru se Svatá večeře Páně vysluhuje především o slavnostech a svátcích (Vánoce, Velikonoce, začátek adventu a půstu, nanebevstoupení, svatodušní svátky, Díkčínění apod.).
Vysluhujeme zásadně pod obojí. To znamená chlebem i vínem.
Vysluhování probíhá v kruhu zpravidla v přední části kostela či modlitebny.
Zván je každý účastník bohoslužeb bez ohledu na církevní příslušnost. Přijímající by však měl být alespoň pokřtěn a otevřený Kristovu působení, ochotný vzít vážně vzácnost, vážnost i krásu situace.
Příchozí však nekontrolujeme a nekádrujeme, vysluhujeme všem a věříme, že se s tím svou vírou a svědomím musí porovnat každý sám. Shromáždění a farář však může být v této věci velkou pomocí.
Při vysluhování vínem bývalo zvykem pít společně z jednoho kalicha. Jedná se o krásnou symboliku jednoho společenství, jednoho lidu. Přijímání nejen Božích darů, ale také jeden druhého.
Z hygienických a pandemických důvodů jsme však byli nuceni přikročit k používání malých kalíšků. Pro mnohé se tento způsob stal přijatelnějším a tak jsme se rozhodli zachovat obě možnosti. Malé kalíšky bývají připraveny vždy pro toho, kdo o ně stojí (netřeba se dopředu domlouvat). A pokud zrovna neprobíhají chřipkové epidemie a podobně, zachováváme obvykle i společný kalich pro ty, kdo o něj stojí.
Svaté večeře Páně se u nás zpravidla účastní většina účastníků bohoslužeb. Není to však nutné ani povinné. Nechcete-li nebo nemůžete-li (z jakéhokoli důvodu) přijímat, můžete zůstat sedět na svém místě. Není na tom nic divného.
Anebo se můžete spolu s námi připojit do kruthu a vysluhujícímu naznačit, že chléb nebo víno nechcete.
Naše církev se různí v názoru, jestli děti mají také přijímat. Víno dětem samozřejmě nenabízíme. Mohou však být součástí společenství v kruhu, kde dostanou kratičké požehnání od faráře.
V případě nemoci, bezlepkové diety, abstinence apod. je možné také přijímat, nejlépe je se však předem domluvit s farářem, aby se vše řádně připravilo. Je například možné přinést si bezlepkový chléb, který bude dán na zvláštní talířek. A farář může poradit, kam si stoupnout, aby člověk dostal doušek vína jako první a zároveň to nebylo příliš nápadné a složité.
Podobně lze domluvit a připravit nealkoholické víno.
V případě potenciálně nakažlivé nemoci důrazně doporučujeme přijímat z malých kalíšků, případně si stoupnout až na závěr přijímajících s ohledem na ostatní.
Budem však rádi, když budete v radosti přijímat spolu s námi.