čtení: Sd 13,1-5; Sd 16,4-10.15-18

Soudci 7: Sebestředný zachránce Samson

Milí bratři a milé sestry,
už jste někdy slyšeli, že by síla rukou spočívala v délce vlasů? Leda u Samsona a je to trochu až moc pohádkový motiv.

A co hůř, on je to nesmysl i teologický. Samsonova síla je přeci od Pána Boha, ne od vlasů.
Možná už právě tato věta nám napoví, že v Samsonově příběhu, v jeho chápání sebe, druhých i Pána Boha je něco spatně.

Samson je zvláštní postava. Dobrodružná, zábavná, tragická. Mohl to být možná největší frajer SZ. Nejslavnější hrdina. Od narození a dokonce ještě dříve předurčený k velkým věcem. Obdarovaný. A výsledek je ...rozpačitý. Nesoudí svůj lid. Neosvobozuje. Nebojuje za zotročené. Jen za sebe. 
Takový jednoruký Ehúd či vystrašený Gedeon – chudáci, na kt. by si nikdo nevsadil, ti vykonali pro svůj lid a pro víru mnohem více.

Co se tedy pokazilo? A co nám může Samsonův příběh vlastně sdělit?

Například to, že být takový až komiksový superhrdina či James Bond, není zase taková výhra. Nebo ještě lépe – mít ho po ruce není vždy výhra. A vkládat všechny své naděje do nějakého hrdiny, se může snadno vymstít. Byť by se zašťiťoval autoritou Boží. Ať už je to Napoleon, Cézar, Samson, současné politiky si doplňte po libosti.

Samson je zvláštní. Už od dětství vyrůstá podroben zvláštnímu slibu – něco jako mnišská řehole: Nesmí pít alkohol, stříhat si vlasy a pár dalších věcí. Má to být symbol jeho vztahu k Bohu – tenhle člověk je jiný. Bohu blízký. Určený pro velké věci. Boží bojovník. A má to na něm být hned vidět - Dlouhé vlasy zde slouží jeho oficiální uniforma či talár.

A my hned můžeme přemýšlet nad člověkem, kt. byla jeho životní dráha vybrána dřív než se k tomu mohl vyjádřit. Dlužno dodat, že nám to připadá třeba cizí až odporné, ale ve starých dobách váš život byl dost jasně předurčen už tím, komu a kam jste se narodily. A nakonec ani dnes si dítě nemůže vybrat své rodiče, jejich živobytí ani názory.

Nevím, jaké měl Samson možnosti se vzepřít nebo protestovat proti určené dráze. Velice ochotně však čerpal výhody, kt. mu skýtala – tu pohádkově nadliskou sílu. Ale zodpovědnost, kt. z téhož plynula, přijal až ve své poslední hodince.

Může člověk zahodit odpovědnost? Byť se o ní neprosil? Když má možnosti? Prostředky? Když může někomu pomoct? A dobře to ví!
Přitom nějaké možnosti, prostředky a tedy i odpovědnost máme všichni. Na to nemusíte být superhrdina.

Abychom Samsonovi nekřivdili – on to neměl jednoduché. Snad i proto byl tak vychováván a obdarován. Považte - jeho země byla už 40 let okupovaná. Odpor byl dávno zlomen. A už dávno předtím opustili Hospodina. Každý se staral o sebe právě tak jako Samson. Snažili si pod nadvládou zařídit jakés takés živobytí. Přežít.
Tak jako i u nás za nacismu i komunismu se našli mnozí, kt. zjistili, že je výhodné jít na ruku okupantům. Udávat, pomlouvat, i horší věci.

Takže když Samson začal vládnoucí Pelištejce štvát už příliš, udělali bububu na Izraelce a ti sami šli Samsona zatknout - Svého zachránce a potenciálního osvoboditele, jediného, kdo aspoň nějaký boj proti Pelištejcům praktikoval.
Nebyl jsem v kůži ani jedněch, takže nevím, jak bych se zachoval pod tlakem. A proto se neodvážím je kritizovat. Ale je to smutné. A těžko potom vést nějaký organizovaný odpor ať už proti Pelištejcům nebo proti Hitlerovi.

Možná to Samson prostě vzdal a jako ostatní se soustředil na své soukromé bojůvky, pomsty a aféry. Při kt. proti Pelištějcům vybojoval nejedno slavné vítězství. Ale především pro sebe. 
Nakonec se mu podobně jako již zmíněnému Jamesi Bondovi staly osudnými ženy. On si neomylně vždycky našel takovou, kt. ho pak zradila.
Možná je v tom skrytá připomínka, že by si správný Izraelec měl vzít Izraelku a ne cizinku. Natožpak z nepřátelského tábora! Naštěstí ale v Bibli máme hned několik žen, kt. jsou cizího původu a přitom mají nenahraditelné místo v dějinách spásy – třeba Rút nebo Rachab.

O to tedy nejde. Ale něco nám to napoví o Samsonově vztahu k lidem obecně a také k Bohu.
Příznačné je to u té poslední - I Dalíla patří do nepřátelského tábora. To by tak nevadilo – mohli by třeba budovat mosty a porozumění. Jenomže Dalíla Samsona záhy zradí – Za peníze. Snaží se vyzvědět tajemství jeho síly.
A co udělá Samson? Nejdřív ji to nechce říct. Pak jí lže. A když ona ho zradí opakovaně, tak jí lže opakovaně. Co je tohle za vztah? Kdo by v tomhle chtěl žít?
Kdyby si Samson stál za svým a řekl, že nemůže prozradit. Nebo kdyby řekl pravdu. Možná by se rozešli, možná by ho chytli dříve, ale byla by v tom upřímnost – tak nezbytná vlastnost pro každý vztah. Takhle se ani nedivím, že to nefungovalo.

A říkám si: jestli měl takhle pokřivené všechny vztahy – i s rodiči, s Bohem, s bližními… tak se ani nedivím, že si myslel, že jeho síla tkví v dlouhém háru, a boj proti útlaku, že ho nechával chladným.

Samsonovi tedy ostříhali mu vlasy, čímž se z něj stal něco jako dezertér, pak ho chytli, oslepili, věznili ho, vysmívali se mu. A Pán Bůh nepomohl. Pohádková síla se ztratila v tu nejkrizovější chvíli.
Ale ta nit, co ho pojila s Bohem, o co doopravdy jde, ta se vytratila už hodně dávno.

Až teprve ve vězení začal Samson přemýšlet. O Pánu Bohu. O sobě. O svém poslání. O svém životě. O lidech, kt. měl pomoci.

A v poslední chvíli v jednom hrdinném skutku nakonec svůj lid přeci jen osvobodil. Dostal příležitost k nápravě. A chopil se ji. Vděčně. I když ho to stálo život.

Tak – poslední biblický soudce. Vyšlo nám to nějak nevesele. Možná i proto tradice biblických soudců dál nepokračovala. A možná jsem byl k Samsonovi až příliš kritický.

Co je podstatné – a mě se to na stránkách Bible vrací stále znovu – bacha v co a v koho vkládáme naději. I ti nejlepší lidé jsou omylní. A že někdo tvrdí, že vykonává Boží vůli nebo snad vyšší vůli, a třeba tomu i sám věří, to ještě nic neznamená.

Pak jsou tu ty Ježíšovské svěřené hřivny – odpovědnost, možnosti – za svět, za druhé, za pravdu, za zvěstování Božího slova,… za politické směřování země. Nemusíme se nutně strhat, rozkrájet, vyhořet. Ale nelze se z toho ani vyvlíknout. A někdy to může být nepříjemné i nebezpečné.

A pak je tu ta „nit“ vedoucí k druhým lidem a také k Bohu – Jako bych slyšel Ježíše: pracovat na tom, aby nebyla příliš zašmodrchaná, překroucená, zauzlovaná, abychom ji někde neztratili. Bez toho totiž nic nebude fungovat.

A úplně nakonec – naděje. Ve všech průšvizích světa – věcech, kt. i my nasekáme, kt. Samson nezvládl - Pán Bůh si přece našel cestu jak pomoci svému lidu i Samsonovi. A určitě i nám. Amen.